Historická dohoda v úhradách za zdravotní služby ve všech segmentech...

Dne 19. června 2018 bylo zakončeno Dohodovací řízení o hodnotě bodu, výše úhrad zdravotních služeb a regulačních omezení pro rok 2019 mezi zástupci poskytovatelů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven. V dohodovacím řízením došlo k historické dohodě ve všech segmentech a plošného navýšení v rozmezí 3 %-9 % v závislosti na splnění bonifikačních kritérií. Všichni zástupci segmentů, plátců i Ministerstva zdravotnictví si pochvalovali 100% shodu, ovšem pokud si jednotlivé odbornosti ambulantních specialistů nespočítají praktický dopad pro své praxe, čeká je při vyúčtování zdravotních služeb za rok 2019 velké zklamání.

Kromě koeficientu navýšení, který může oproti referenčnímu roku 2017 dosáhnout až 9 %, bude po několika letech stagnace zvýšena i hodnota bodu z původních 1,03 Kč na 1,06 Kč–1,09 Kč.

Pojďme se však podívat reálně, kolik si ambulantní specialista pro příští rok polepší.
Nejprve „ukousne“ z až 9% navýšení inflace. Pro rok 2017 je meziroční nárůst inflace dle ČSÚ ve výši 2,5 %. Pro rok 2018 a 2019 počítejme s konzervativními 2 %. Celkem tedy 6,5 %. Stále však ještě mají ambulance díky vyjednávání až 2,5 % nárůst.

Po připočtení nárůstu ceny elektřiny, která dle údajů ČSÚ letos v lednu stoupla meziročně o 2,8 %, se dostáváme do záporného růstu, a to bez úvahy růstu cen dalších nákladů, služeb a mezd.

Druhým kritickým faktorem, který prvotní nadšení zmrazí, je skutečnost, že ani nárůst 9% plateb za výkony, ZUM a ZULP, ani nárůst korunové hodnoty bodu na 1,09 Kč nevykompenzuje zásadní nedostatek, kterým je nezohlednění změn v bodových hodnotách jednotlivých výkonů mezi referenčním rokem a hodnoceným obdobím. Prakticky si to ukážeme na výkonu spirometrie (kód 25213), který je rutinním výkonem v praxi každého pneumologa.

V roce 2017 došlo ke zvýšení bodové hodnoty výkonu spirometrie o 100 bodů (ze 172 na 272 bodů).
Tabulka1_zmeny_v_bodove_a_korunove_hodnote_vykonu_25213.jpg
Tabulka 1: změny v bodové a korunové hodnotě výkonu 25213

V roce 2015 měl tedy výkon 25213 hodnotu 178 Kč (172 bodů), 280 Kč (272 bodů) v roce 2017 a v roce 2019 pak 296 Kč (272 bodů). Bohužel lékař uvedené částky zaplaceny nedostal a nedostane. Při zjednodušení na hypotetický případ, kdy by lékař prováděl pouze tento výkon a každý rok by jich udělal 1.000, by však v roce 2017 nedostal zaplaceno 279.964 Kč, ani 296.273 Kč v roce 2019, ale ročně by naopak přišel o více než 100.000 Kč.

Tabulka_2_Simulace_salda_plateb_za_vykon_25213.jpg
Tabulka 2: Simulace salda plateb za výkon 25213
Zakopaný pes leží v tom, že pojišťovna v daném roce uhradí pouze to, co uhradila za pojištěnce v referenčním roce, vynásobené koeficientem navýšení a počtem ošetřených pojištěnců v hodnoceném roce a o korunovou hodnotu bodu ani bodové hodnoty se nestará.

Tím dochází k prohlubování rozdílů mezi jednotlivými poskytovateli v dané odbornosti i napříč segmenty. Na následujících dvou mapách jsou pro ilustraci uvedeny hodnoty PUROo (průměrná úhrada za výkony, ZUM a ZULP na pojištěnce) a průměrná preskripce na pojištěnce v odbornosti 404 - dermatovenerologie.

Obrazek_1_Prumerna_hodnota_PUROo_v_roce_216_pro_odbornst_404_873px.jpg
Obrázek 1: Průměrná hodnota PUROo v roce 2016 pro odbornost 404
Zdroj: OAKS Consulting na základě dat VZP poskytnutých dle Zákona 106/1999 Sb., 2018
 

Obrazek2_prumerna_hodnota_preskripce_na_pojistence_v_roce_2016_pro_odbornost_404_873px.jpg
Obrázek 2: Průměrná hodnota preskripce na pojištěnce v roce 2016 pro odbornost 404
Zdroj: OAKS Consulting na základě dat VZP poskytnutých dle Zákona 106/1999 Sb., 2018

Prostý pohled na čísla vyvolá logické otázky: „V čem se liší poskytovaná péče v jednotlivých krajích?“ „Proč je průměrná úhrada za pojištěnce ve Zlínském kraji o více než 50 % nižší než v Plzeňském kraji?“

Dle námi provedené analýzy a z bohatých zkušeností z praxe, kdy pomáháme poskytovatelům při jednáních s pojišťovnami v rámci vyúčtování vyplývá, že zásadní rozdíly jsou způsobeny tím, jak má daný poskytovatel historicky nastavené platby a co si lidově řečeno „uhádal“ v minulosti, a ne rozdílným mixem výkonů.
Je sice hezké, že došlo v dohodovacím řízení k úplné shodě a k rovným nárůstům ve všech segmentech, ovšem hlavní problém u velké části ambulantních specialistů přetrvává a je nyní na jednotlivých lékařích a odbornostech, jak se o „svůj“ segment postarají.